Normy a certifikace

Safety Requirements for Lanyards and Positioning Lanyards

Safety Requirements for Full Body Harnesses

A work positioning system consists of elements (belt and work positioning line), joined together to form a complete piece of equipment.

VYSOCE REFLEXNÍ ODĚVY

Tato norma specifikuje požadavky na ochranný oděv, který má vizuálně upozornit na přítomnost
uživatele tak, aby byl dobře identifikovatelný a viditelný při nebezpečných situacích, a to za všech
světelných podmínek v denní době a ve světle automobilových reflektorů v noci.

Rozlišují se tři třídy oděvů s vysokou viditelností. Pro každou třídu jsou stanoveny minimální plochy,
které na oděvu musí být pošity materiálem zajišťujícím viditelnost - čím vyšší třída, tím vyšší viditelnost oděvu:

Označení:

X : třída viditelnosti oděvu (od 1 do 3)

EN ISO 20471  

2
Max. 25x

EN ISO 20471

2 : Třída viditelnosti (1 až 3)

Max. 25x : Volitelné značení, maximální počet pracích cyklů schválených pro model. Například: maximálně povolených 25 praní (zkontrolujte maximální povolenou teplotu na štítku oděvu).

Norma EN388 platí pro posuzování fyzikální a mechanické odolnosti proti oděru, proříznutí, propíchnutí a roztržení u všech typů ochranných rukavic. Počínaje verzí 2016 této normy jsou zde uvedeny nové volitelné parametry.

Ochrana proti nárazu v metakarpální oblasti (záprstní kůstky): jsou-li požadovány tyto parametry, je zde uvedeno označení „P“.

Příklad označení:

4233X P

Příklady označení:

4543D ou 4X43D

Ochrana proti proříznutí čepelí, 2 zkušební metody:

EN388 6.2.: Proti nízkému až střednímu riziku proříznutí. Používá se kruhová čepel, na niž je vyvíjena konstantní síla 5 N. Čepel se pohybuje odpředu dozadu, dokud nedojde k proříznutí vzorku. Měří se počet provedených cyklů a podle něj se stanovuje odpovídající úroveň ochrany.

EN ISO 13997: Pro materiály, které během zkoušky EN388 6.2 ztupí čepel, a pro zvláště odolné materiály: pro zvýšené riziko proříznutí. Čepel je tažena přes zkušební vzorek po stanovené dráze 20 mm s přítlačnou silou 2 N a poté se zkouška provádí znovu se zvýšením síly, dokud se nedosáhne síly potřebné k proříznutí vzorku. Odpovídající úroveň ochrany se stanovuje podle síly potřebné k proříznutí vzorku. Tato metoda představuje více situací v praxi, kdy hrozí zvýšené riziko proříznutí.

OCHRANNÉ ODĚVY PROTI DEŠTI

Norma specifikuje požadavky a zkušební metody pro materiály a švy oděvů sloužících na ochranu
proti nepříznivému počasí (například proti srážkám ve formě deště nebo sněhu), mlze a zemní vlhkosti.

y: Třída odolnosti proti průniku vody (1 až 4), Wp
y: Třída odolnosti proti vodním parám (1 až 4), Ret
R: Test vodního sloupce celého oblečení (volitelné)

DEFINICE

TEPELNÝ ODPOR (RCT) M².K/W:

Uvádí se měření tepelného odporu.

4 třídy (od 1 do 4), od nejnižší po nejvyšší stupeň tepelné izolace.

Čím vyšší hodnota, tím vyšší izolace.e
PROPUSTNOST VZDUCHU (AP) mm/s :

Stanoví propustnost kompletu pro vzduch.

3 třídy (od 1 do 3), od nejnižší „vzduchotěsnosti“ po nejvyšší.
VÝSLEDNÁ EFEKTIVNÍ TEPELNÁ IZOLACE:

Měření na pohybující se figuríně (/cler) .

Koeficient tepelné izolace, vyjádřené v m2.K/W, se používá ke stanovení optimální teploty pro
používání oděvu podle jednotlivých činností a doby expozice. Tepelná izolace se měří se spodním
prádlem typu:

- (B) pro soupravy (nátělník s dlouhými rukávy, dlouhé spodky, ponožky, kotníčkové boty +
termovesta, termokalhoty, pletené rukavice, kukla)
- (R) pro části oděvu (nátělník s dlouhými rukávy, dlouhé spodky, ponožky, kotníčkové boty,
vesta, kalhoty, košile, pletené rukavice, kukla)
- (C) poskytnuté výrobcem

ODPOR PROTI VODNÍM PARÁM(Ret) (M².PA)/W :
Měří se odpařovací odpor, tj. odolnost výrobku vůči proniknutí vodních par skrz materiál neboli
prodyšnost výrobku z vnitřní strany směrem ven. Čím vyšší je odpor výrobku proti vodním parám,
tím více brání průchodu vodních par.

Prodyšný výrobek má nízký odpor proti vodním parám.

4 třídy (1 až 4), od nejnižší prodyšnosti po nejvyšší.

ODOLNOST PROTI PRŮNIKU VODY (WP) V PA:

Měření odolnosti vnějšího materiálu a švů proti průniku vody při tlaku vody 980 + 50 Pa/min.

4 úrovně (1 až 4), od nejméně neprostupného po nejprostupnější.

TEST SLOUPCE:

Požadavky na protichemické ochranné oděvy se spoji nepropustnými vůči TYP 3 kapalinám (typ
3) nebo vůči rozstřiku (typ 4), včetně oděvů, které poskytují ochranu pouze části těla (typy PB [3] a PB [4]).

Norma stanoví minimální požadavky na tyto typy protichemických ochranných oděvů pro omezené
nebo opakované použití:

- Oděv chránící celé tělo, se spoji mezi jednotlivými částmi oděvu nepropustnými vůči kapalinám
(typ 3, oděv nepropustný vůči kapalinám);
- Oděv chránící celé tělo, se spoji mezi jednotlivými částmi oděvu nepropustnými vůči rozstřiku (typ
4, oděv nepropustný vůči rozstřiku).

a - Když ochranné prostředky chrání pouze určité části těla (trup, paže, nohy), jsou vyžadovány pouze požadavky na vlastnosti materiálů tvořících oděv (typ 6, 4 a 3).

POVINNÉ POŽADAVKY

Typ 1: Síla nárazu přenášená na víčko nesmí překročit 4 450 N při pádu 3,6 kg (8 lb) rychlostí 5,5 m/s (metrů za sekundu).

Průnik: Průbojník o hmotnosti 1 kg se nesmí dostat do kontaktu s falešnou hlavou při rychlosti 7,0 m/s.

Hořlavost: Přilba nesmí hořet s vyzařováním plamene po dobu delší než 5 sekund po stažení plamene

Elektrická odolnost: Zkouška odolnosti při 20 000 V pro třídu E nebo 10 000 V pro třídu G. Třída C neposkytuje žádnou ochranu proti elektrickému nebezpečí.

Typ 2: Kromě požadavků typu 1 musí ochrana hlavy typu 2 splňovat také.

Útlum energie: zrychlení nesmí překročit 150 g v případě pádu na čepici a do strany při použití 5 kg fi guríny hlavy rychlostí 3,5 m/s.

Boční průnik: Vpředu, vzadu a po stranách se nesmí 1 kg penetrátor dostat do kontaktu s maketou hlavy při rychlosti 5,0 m/s.

NEPOVINNÉ POŽADAVKY

ANSI/ISEA Z89.1 4 možnosti: nízká teplota (LT), vysoká teplota (HT), obrácená poloha opotřebení a vysoká viditelnost.

PRO SVAŘOVÁNÍ A PODOBNÉ TECHNOLOGIE

Norma stanovuje požadavky na ochranné oděvy pro svářeče a pracovníky podobných oborů se
srovnatelnými riziky.

Účelem tohoto druhu ochranného oděvu je chránit nositele při rozstřiku roztaveného kovu, při
krátkodobém kontaktu s plamenem a před UV zářením. Oděv je určen k nošení v podmínkách
teploty okolí průběžně po dobu 8 hodin.

MAIVE2
	EN ISO 11611
	A, A2 TŘÍDA 1

Požadavky na protichemické ochranné oděvy s omezeným použitím na ochranu proti kapalným
chemickým látkám (ochranné prostředky typu 6) včetně oděvů pro ochranu částí těla (typ PB [6]).

Norma stanoví minimální požadavky na protichemické ochranné oděvy pro omezené nebo pro
opakované použití. Protichemické ochranné oděvy s omezeným použitím jsou určeny pro použití
v případě potenciálního vystavení lehkému rozstřiku kapalných aerosolů nebo rozstřiku malého
objemu při nízkém tlaku, u nichž se nevyžaduje kompletní zábrana proti průniku kapaliny (na
molekulární úrovni).

OCHRANNÉ ODĚVY ROZPTYLUJÍCÍ ELEKTROSTATICKÝ NÁBOJ

Tato evropská norma stanovuje požadavky na materiály a řešení ochranných oděvů rozptylujících
elektrostatický náboj, které se používají jako doplněk systémů uzemnění s cílem zabránit výbojům
s následkem vznícení. UPOZORNĚNÍ: Tyto požadavky se mohou ve vznětlivých prostředích
obohacených kyslíkem ukázat jako nedostatečné. Tato norma se nevztahuje na ochranné
prostředky proti napětí v síti.

Často se vyžaduje kontrola nežádoucí statické elektrické energie na osobách.

Elektrostatické napětí může mít vážné následky u nabitých osob, protože může být dostatečně
vysoký, aby při výbojích vyvolávalo nebezpečné jiskry.

Po zhodnocení rizik může dojít k situaci, že ochranný oděv s rozptylem elektrostatických nábojů
není dostatečný. Vhodnější je používání oděvů certifikovaných podle normy EN1149- 5.

V dodatku II-A-2.3 směrnice ATEX 1999/92/CE se požaduje, aby pracovníci byli vybaveni
pracovními oděvy z materiálů, které neprodukují elektrostatické výboje s rizikem vznícení ve
výbušných prostředích.

Elektrostatické napětí může mít vážné dopady také na materiály, které jsou citlivé na elektrické
výboje. Antistatické oděvy se proto často používají v závodech vyrábějících elektronická zařízení,
například při výrobě polovodičů. Konečně jsou využívány také v závodech s kontrolovaným
ovzduším, jako jsou například automobilové lakovny, s cílem zabránit nežádoucímu přenosu
částic, které by se mohly usadit na lakovaných karosériích.

Rozptylování elektrostatického náboje lze dosáhnout úpravou omezující tvorbu tohoto náboje
nebo přimísením uhlíkových nebo kovových vláken. Osoby používající ochranný oděv rozptylující
elektrostatický náboj, musí být povinně uzemněné s odporem nižším než 10⁸ Ω, například pomocí
vhodné antistatické obuvi (požadavky na bezpečnostní obuv stanovuje norma EN ISO 20345)
nebo jakéhokoli jiného vhodného prostředku.